Úvodní stránka > Vojenská geografie v letech 2003-2008

Vojenská geografie v letech 2003-2008

Vojenská geografie po hluboké reorganizaci služby

Období od poloviny devadesátých let minulého století lze charakterizovat jako období postupné reorganizace všech složek služby realizované v souladu s transformací AČR, která předpokládala vybudování plně profesionální armády, schopné zabezpečit v aliančním uskupení obranu ČR a schopné vojensky přispívat k prosazování mírových procesů, budování demokracie a udržování stability ve světě. Tento proces byl v polovině r. 2003 završen hlubokou reformou služby, kdy došlo ke kompletní reorganizaci orgánů služby na všech úrovních velení, s elementárními dopady jak na strukturu a působnost služby a jejích součástí, tak na počty jejích příslušníků. Součástí reformy bylo i částečné včlenění GeoSl AČR a jejích součástí a součástí hydrometeorologické služby AČR (HMSl AČR) do společné struktury. Cílem této reorganizace mimo jiné bylo:

– na centrální úrovni vytvoření orgánu GeoSl AČR a HMSl AČR pro řízení geografického a hydrometeorologického zabezpečení;

– vytvoření jednoho hlavního a společného produkčního zařízení obou služeb;

– vytvoření společných orgánů obou služeb na operačním a taktickém stupni;

– spojení „přírodovědně“ zaměřených služeb do jednoho organizačního celku s cílem dosažení hlubší součinnosti.

V rámci reorganizace došlo také k zařazení všech složek GeoSl AČR do organizačních struktur zpravodajských orgánů.

V rámci reorganizace služby byly zrušeny Hlavní úřad vojenské geografie a oddělení řízení vojenské geografie a místo nich byl ve struktuře sekce J-2 vytvořen odbor vojenské geografie a hydrometeorologie, který odpovídal za komplexní systémový rozvoj, odborné řízení a organizaci geografického a hydrometeorologického zabezpečení obrany státu. Jeho náčelník byl současně náčelníkem služby. V r. 2003 se náčelníkem služby stal plk. Ing. Jiří Drozda.

Reorganizací služby byly k 30. 6. 2003 dále zrušeny VZÚ a VTOPÚ. Technika, technologie a odborná působnost včetně personálu obou ústavů a současně i Povětrnostního ústředí AČR (PÚ AČR) byly včleněny do nově vzniklého Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu (VGHMÚř; dále také „úřad“). Úkoly polygrafického zabezpečení AČR a výroby razítek, včetně technicko-technologického vybavení a část personálu přešly do struktury a působnosti Agentury vojenských informací a služeb (AVIS) Praha. Úřad se stal rozhodující odbornou kapacitou obou služeb s určením ke komplexnímu geografickému a hydrometeorologickému zabezpečení obrany státu. Převzal celou působnost VTOPÚ, některé působnosti HÚVG (oblast výzkumu, vývoje a technicko-technologického rozvoje geografického zabezpečení a zásobování geografickými produkty), rozhodující část výrobní činnosti VZÚ (oblast tvorby speciálních map a vojenskogeografických podkladů a informací, tisk geografických produktů, archiv), a plnou působnost PÚ AČR. Velitelství a většina geografické části úřadu je od jeho vzniku dislokována v Dobrušce.

Šikmý letecký snímek areálu VGHMÚř v Dobrušce

Po celou dobu své existence má úřad několik odloučených geografických i hydrometeorologických pracovišť dislokovaných do několika posádek a dislokačních míst. Od 1. července 2004 je úřad v přímé podřízenosti ředitele OVPzEB MO.

V r. 2005 VGHMÚř v Dobrušce a jeho odloučené pracoviště Polom navštívil ministr obrany JUDr. Karel Kühnl

V r. 2006 byla při příležitosti 55. výročí existence vojenské geografie v Dobrušce zřízena pamětní medaile VGHMÚř, která je udělována za zásluhy o rozvoj vojenské geografie a hydrometeorologie (výtvarná podoba medaile byla vytvořena ve spolupráci VGHMÚř a Vojenského historického ústavu Praha)

Na strategickém stupni velení byl 30. 6. 2004 zrušen odbor vojenské geografie a hydrometeorologie a na jeho základě bylo k 1. 7. 2004 v organizační struktuře odboru vojskového průzkumu a elektronického boje MO (OVPzEB MO) vytvořeno oddělení vojenské geografie a hydrometeorologie, které převzalo jeho působnost. Vedoucí oddělení současně vykonával funkci náčelníka služby. Dne 1. prosince 2005 vystřídal plukovníka Drozdu ve funkci náčelníka služby plk. gšt. Ing. Pavel Skála.

K 1. lednu 2008 byl VGHMÚř reorganizován v souladu s celoarmádním projektem tzv. cílových mikrostruktur. Základní struktura úřadu a dislokace pracovišť zůstaly zachovány, avšak došlo k významnému snížení počtu personálu. V r. 2008 byla zrušena AVIS a z tohoto důvodu byla do působnosti služby navrácena bývalá tiskárna VZÚ, která byla nově začleněna do struktury VGHMÚř s dislokací v Praze.

V r. 2008 vzniklo Sdružení přátel vojenské zeměpisné služby (dále jen „Sdružení“) jako dobrovolný neziskový a nepolitický spolek členů, sdružující zájemce o historii, vědecko-technický rozvoj, výsledky a propagaci GeoSl AČR. Sdružení od svého vzniku úzce spolupracuje s náčelníkem služby a ředitelem VGHMÚř při propagaci výsledků práce služby, organizování odborných přednášek, návštěv a ukázek nových pracovišť a technologií, rozvíjení společenského života současných i bývalých pracovníků služby. Od r. 2016 došlo k přibrání členů z řad HMSl AČR a Sdružení nese název Sdružení přátel vojenské zeměpisné a povětrnostní služby.

Nejvýznamnějším odborným úkolem tohoto období bylo dokončení zpracování standardizovaných topografických map a jejich zavedení do zásobování v úvodu r. 2006. Tímto aktem bylo v AČR současně zrušeno používání geografických produktů v Souřadnicovém systému 1842/83 a zahájeno využívání geografických produktů zpracovaných pouze ve WGS84. Všechny úkoly v této oblasti byly splněny a geografická služba tak zajistila splnění jednoho ze závazků ČR přijatých při vstupu republiky do NATO.

Náčelník GŠ AČR genpor. Ing. Pavel Štefka přebírá z rukou náčelníka služby pplk. Ing. Pavla Skály na slavnostním shromáždění v Dobrušce v prosinci 2005 soubor nově vydaných standardizovaných topografických map spolu s hlášením o úspěšném splnění úkolu

V oblasti mezinárodní spolupráce pokračovalo aktivní zapojení příslušníků služby v aliančních pracovních skupinách.

Oblast mezirezortní spolupráce byla orientována zejména na spolupráci s ČÚZK. Od r. 2007 je tato spolupráce definována a realizována na základě Rámcové smlouvy mezi Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Ministerstvem obrany o spolupráci v zeměměřictví, která vymezuje základní oblasti a principy spolupráce. Jednotlivé společné projekty jsou definovány dílčími realizačními dohodami (letecké měřické snímkování, letecké laserové skenování, aktualizace výškopisu, digitalizace archivních leteckých měřických snímků apod.). Spolupráce je pravidelně každoročně vzájemně vyhodnocována.

V r. 2006 navštívili VGHMÚř ředitel Zeměměřického úřadu Praha Ing. Jiří Černohorský a jeho zástupkyně Ing. Danuše Svobodová za účelem rozvoje spolupráce mezi oběma úřady

K zásadním změnám došlo v oblasti vzdělávání. Po navázání úzké spolupráce mezi GeoSl AČR a HMSl AČR a po provedených nových analýzách potřeb obou služeb na doplňování vysokoškolsky vzdělaných důstojníků byla oživena již dříve uvažovaná varianta společného studia geodézie, kartografie a meteorologického zabezpečení. Ukázalo se, že pokud by byla VA a její nástupkyně schopna vytvořit a u MŠMT takovýto obor akreditovat, potřeby obou služeb by byly i do budoucna zabezpečeny. Uvedené kroky byly uskutečněny a od 1. září 2005 byla zřízena katedra vojenské geografie a meteorologie, která vznikla z původní katedry vojenských informací o území a skupiny meteorologického zabezpečení katedry letectva. Zároveň byl akreditován nový studijní obor vojenská geografie a meteorologie jako součást studijního programu vojenské technologie. Nový studijní obor v sobě kombinuje dvě oblasti zahrnující jak celou problematiku geografického zabezpečení, tak i hydrometeorologického zabezpečení. Tato katedra sestávající ze skupiny geografie a skupiny meteorologie je dodnes součástí Fakulty vojenských technologií UO.

V rámci reformy armády a služby, kdy bylo rozhodnuto o navýšení počtů praporčíků v orgánech služby, byl současně vytvořen nový systém odborné přípravy příslušníků rotmistrovského a praporčického sboru. Noví praporčíci byli v letech 2005–2006 získáváni z velké části z řad občanských zaměstnanců VGHMÚř. V první fázi rekrutačního procesu absolvovali základní tříměsíční výcvik u Velitelství výcviku – Vojenské akademie ve Vyškově (VeV-VA). Po nástupu k VGHMÚř průběžně absolvovali rotmistrovské či praporčické kurzy.

Doplňování a příprava civilních zaměstnanců zeměměřických a polygrafických odborností byly v historii služby prováděny podle vzniklé potřeby různými formami. Schopným občanským pracovníkům bylo umožňováno další zvyšování kvalifikace v kurzech, studiem vysoké školy, postgraduálním studiem a vědeckou přípravou. Nárůst mezinárodní spolupráce a působení občanských zaměstnanců v mezinárodních pracovních skupinách NATO v novodobých dějinách služby vyvolaly zvýšené nároky na jejich jazykovou přípravu, která byla organizována v jednotlivých zařízeních služby s využitím smluvních lektorů, nebo vysíláním zaměstnanců do kurzů ve školících zařízení armády nebo do zahraničí.

Nedílnou součástí odborné přípravy je tvorba výcvikových pomůcek. První kroky k vytvoření systému tvorby výcvikových pomůcek byly učiněny v r. 2005, kdy byla do užívání dána řada pomůcek vytvořených zejména v souvislosti s přechodem na standardizované geografické produkty a implementací družicových navigačních technologií. V následujících letech byl tento systém modernizován a byly vytvořeny tři samostatné projekty – Encyklopedie geografického zabezpečení, Vojenská topografie do kapsy a e-GEO (projekt distančního vzdělávání, které bylo realizováno formou tzv. e-learningu; tento systém byl začleněn jako jeden z oficiálních výukových nástrojů do celoarmádního systému distančního vzdělávání spravovaného VeV-VA).

Topografická příprava u vojenského útvaru za použití výcvikových pomůcek vydaných ve službě

Reorganizace služby v polovině roku 2003 měla zcela výjimečný dopad na plnění vojenskoodborných úkolů. Působnost hlavního výrobního pracoviště služby převzal VGHMÚř. Stejně tak od 1. července 2003 vědecko-technický, technologický a provozní rozvoj pro potřeby geografického zabezpečení obrany státu včetně zpracování příslušných koncepčních a plánovacích dokumentů zabezpečovalo k tomu předurčené pracoviště VGHMÚř ve spolupráci s velením služby a katedrou vojenské geografie a meteorologie.

V oblasti geodézie byly plněny úkoly pro zajištění výrobních technologií služby: sběr informací a zaměřování výškových objektů, zaměřování vlícovacích bodů pro potřeby leteckého měřického snímkování, zaměřování komparačních základen pro projekt leteckého laserového skenování a další měřické práce pro ostatní technologie a databáze služby. Pro potřeby spojovacího vojska byly zaměřovány anténní systémy stálé radioreléové sítě TEMPO, pro dělostřelectvo postavení palebných prostředků a hlavní orientační směry a pro pasivní sledovací systémy VĚRA přesné polohy a ochranná pásma radiolokátorů. Dále bylo prováděno velkoměřítkové mapování vojenských objektů, podpora při testování vojenské techniky v rámci kontrolních nebo vševojskových zkoušek (SNĚŽKA, mobilní topografické pracoviště pozemního dělostřelectva apod.) nebo zaměření podzemních kabelových sítí ve vojenských objektech.

Měření výškových objektů soupravou tvořenou přijímačem GPS Trimble Pathfinder Pro XR a laserovým dálkoměrem Impulse 200 LR

V r. 2005 v prostorách VGHMÚř v Dobrušce vybudována hlavní permanentní referenční stanice GPS; referenční stanice POL1 na stanici Polom se pro tuto stanici stala záložní.

Dne 1. ledna 2006 bylo v rezortu obrany definitivně zrušeno používání S-42/83, čímž byla završena jedna velká epocha v dějinách služby. Od téhož dne se pro potřeby zajišťování obrany státu používá jen WGS84 (G873).

 

Geodetické přijímače GPS Geotracer 100 byly postupně nahrazovány přijímači Trimble 4000SSi (vlevo nahoře) a Trimble 4000 MSGR (vpravo nahoře) a přijímači Trimble R8 kompatibliními s totálními stanicemi Trimble S6 (dole)

V r. 2007 byla zahájena řada měřických kampaní, při kterých je absolutním gravimetrem každoročně určováno tíhové zrychlení na třech vybraných absolutních tíhových bodech v ČR. Mezi ně byl vybrán i bod 79 Polom.

V oblasti monitoringu seismických jevů bylo postupně modernizováno technologické vybavení stanice Polom. V r. 2004 byl k aparatuře Quanterra Q4120 připojen seismometr EpiSensor FBA ES-T americké firmy Kinematics umožňující registraci velmi silných blízkých seismických jevů. Péčí seismologického datového centra MedNet (Mediterrean Network) byl v říjnu 2006 seismometr STS-2 nahrazen třemi širokopásmovými jednosložkovými senzory Streckeisen STS-1, které představují absolutní světovou špičku ve své oblasti. Cílem MedNet, které zahrnuje síť seismických stanic rozmístěných na území středomořských států a v jejich blízkém okolí, je mít k dispozici co nejpřesnější data z této seismicky aktivní oblasti. V květnu 2007 byly senzory STS-1 připojeny k nové seismické aparatuře Quanterra Q330HR, což přineslo další výrazné zvýšení výkonnosti.

Na stanici byla ponechána aparatura Q4120 náležející GFÚ AV ČR, ke které jsou připojeny seismometry VEGIK-M a EpiSensor FBA ES-T. Všechna tato opatření vedla k tomu, že stanice Polom je schopna registrovat celé spektrum seismických jevů od blízkých slabých zemětřesení po nejsilnější světová zemětřesení, včetně pokusných jaderných výbuchů. Navíc vybavení stanice umožňuje registraci dlouhoperiodických kmitů Země, které vznikají po silných zemětřeseních.

Seismické aparatury QUANTERRA Q4120 (vlevo nahoře) a QUANTERRA Q330HR (vlevo dole) a seismometry STS-1 (vpravo)

Záznam ničivého podmořského zemětřesení u pobřeží Sumatry o síle 9,15 stupně Richterovy stupnice, které dne 26. prosince 2004 vyvolalo vlny tsunami, jež během několika minut zabily přes 200 000 lidí

Hlášení o významných seismických jevech registrovaných v zájmové oblasti (Evropa, severní Afrika, Blízký východ) nebo celosvětově lokalizovaných jevech jsou předávána Společnému operačnímu centru MO a stálé směně integrovaného záchranného systému.

Pracoviště vyhodnocení analogového a digitálního záznamu seismického jevu

V oblasti geoinformatiky byla po ukončení prvního cyklu aktualizace DMÚ 25 a vydání standardizovaných map v r. 2005 byla databáze v následujících letech částečně průběžně a částečně periodicky (ve vazbě na vydávání dalších edicí topografických map) aktualizována.

V souvislosti s tvorbou nového mapového díla vyvstal úkol vyřešit problém generalizace zdrojových dat z DMÚ 25 pro tvorbu map měřítka 1 : 100 000. Nejoptimálnějším řešením se ukázalo vytvořit k tomuto účelu novou zdrojovou databázi. Tak v letech 2003–2005 vznikl Digitální model území 100 (DMÚ 100), vytvořený s využitím DMÚ 25 a kartografických modelů topografických map 1 : 50 000. Po svém dokončení tento model nahradil DMÚ 200, který byl vyřazen ze standardní produkce služby.

V r. 2005 se služba zapojila do projektu Multinational Geospatial Co-production Program. Na tomto projektu se podílí 31 států (údaj platný k 1. 1. 2017). Projekt je zaměřen na tvorbu celosvětové vektorové databáze s podrobností odpovídající obsahu topografických map 1 : 50 000. Základními datovými a informačními zdroji pro naplňování databáze jsou aktuální družicové snímky (zejména IKONOS a QUICKBIRD), dostupné mapové podklady apod. Služba v rámci tohoto projektu zabezpečuje zpracování dat z vymezeného území Afghánistánu, Íránu, Kazachstánu, Uzbekistánu. Cílem tohoto projektu je vytvořit databázi ze značné části světa, zejména z potencionálně krizových oblastí, kde neexistují adekvátní data. Přínosem zapojení se do tohoto projektu pro ČR je možnost získat přístup k datům z různých částí světa, a to na principu tzv. kreditního systému, kdy každý účastnický stát může požadovat data z území, které podle stanoveného klíče odpovídá rozsahu jeho podílu na naplňování databáze MGCP.

Vizualizace polohopisu v rámci projektu MGCP v prostředí ArcMap (modře říční síť, červeně pozemní komunikace, růžově obdělávaná půda, hnědě pěšiny a stezky, žlutě terénní zlomy)

V r. 2011 byla síťová aplikace IZGARD nahrazena generačně novou aplikací pod názvem Mapy AČR, postavenou na bázi webových služeb. Obě aplikace zpřístupňovaly a kombinovaly v podstatě všechna geografická data produkovaná službou a řadu dalších dat, získaných od externích dodavatelů, a to z území ČR, ale i z celého světa. Součástí aplikace Mapy AČR jsou tematické moduly (skupiny funkcí), které umožňují vojenským geografům, ale i jiným druhům vojsk a služeb, řešení různorodých úloh nad geografickými daty (např. modul Dělo umožňuje tvorbu hlásné sítě pro palebné prostředky, modul Ohrožené prostory tvorbu zákresů ohrožených prostorů podle vojenského předpisu dělostřelectva, modul Meteorologické informace umožňuje zobrazení a animaci meteorologických informací apod.).

Aplikace Mapy AČR s modulem Geodetické body

V oblasti dálkového průzkumu Země byl v r. 2005 pořízen nový fotogrammetrický skener, který umožňoval automatické skenování snímků přímo z filmových pásů. V letech 2006–2007 byly postupně nahrazeny nejstarší pracovní stanice novými fotogrammetrickými stanicemi s operačním systémem Windows a programy pro řešení úloh v oblasti stereofotogrammetrie.

V r. 2006 bylo zahájeno zpracování družicových snímků vysokého rozlišení (1 m a 0,6 m) v rámci projektu MGCP.

V oblasti mapování pokračovalo plnění úkolu periodického topografického mapování území státu a s tím související aktualizace DMÚ 25 s cílem včas zajistit potřebné geografické informace pro vydání standardizovaných mapových děl do konce r. 2005.

V oblasti kartografie bylo na konci r. 2005 ukončeno zpracování první edice standardizovaných topografických map 1 : 25 000, 1 : 50 000 a 1 : 100 000.  Zpracování druhé edice standardizovaných topografických map bylo zahájeno v r. 2008. Na základě vyhodnocení zkušeností ze zpracování první edice a nových technologických možností byla provedena novelizace obsahu (značkového klíče) a formy topografických map, která se týkala zejména využití technologie stabilizovaného čtyřbarvotisku (CMYK) namísto dosavadního tisku z přímých barev. Tím bylo umožněno rozšíření množství využitelných barev pro řešení jednotlivých prvků obsahu mapy a zásadním způsobem došlo k redukci nezbytných prací spojených s kartografickou generalizací, při zvýšení dosavadní informační a kartografické kvality.

V r. 2004 byla zahájena tvorba Vojenských map České republiky vydávaných v měřítkách 1 : 250 000, 1 : 500 000 a 1 : 1 000 000, které nahradily topografické mapy odpovídajících měřítek. Spolu s topografickými mapami byly tyto mapy zařazeny mezi základní státní mapová díla ČR.

V oblasti leteckých map je vedle standardizovaných mapových produktů ze strany letectva poptávka i po národních mapách pro letecký provoz. Na základě jejich požadavku byla v r. 2006 zpracována Mapa zakázaných prostorů pro přistávání vrtulníků 1 : 250 000.

V oblasti tvorby map ze zahraničního území služba na přelomu let 2007–2008 zpracovala a vydala soupravu map z lokality afghánské provincie Lógar pro potřeby českého Provinčního rekonstrukčního týmu působícího v této lokalitě od února 2008. Pro tento účel byla z dat MGCP zpracována mapa MGCP Derived Graphics 1:50,000 (MDG 50), jejíž vzhled vycházel z mapy Topographic Line Map 1:50,000 (TLM 50), tvořené na základě specifikace MIL-PRF-89301A (v průběhu jednotlivých mezinárodních jednání se pro tuto mapu užívala různá pojmenování – Rapid TLM, MGCP-TLM nebo MRG – MGCP Rapid Graphics), která se pro tuto misi stala klíčovým mapovým produktem vysoce ceněným koaličními partnery (včetně tvorby aktualizovaných edicí). V rámci NATO služba převzala odpovědnost za zpracování a aktualizaci 14 mapových listů MDG 50 z prostoru afghánské provincie Lógar.

Díky možnostem, které přineslo období digitální kartografie, a díky stále se rozšiřujícímu spektru geografických datových zdrojů se postupně rozšiřovala škála vytvářených nestandardních mapových produktů. Byly vydány tzv. cvičné družicové mapy z vybraných území ČR, které byly vytvořeny kombinací dat barevných družicových snímků jako podkladu a dat VMap1 v nadstavbě. V podobném duchu byla vyvinuta technologie tvorby ortofotomap ČR, jejichž obsah byl dán kombinací dat barevných ortogonalizovaných leteckých měřických snímků a dat DMÚ 25. Kromě tvorby ortofotomap s předem definovaným obsahem se ve stále větší míře uplatňovalo jejich zpracování podle aktuálních potřeb a požadavků uživatelů. Vznikla tak řada jednoduchých mapových kompozic, kde základem byl barevný snímek, případně doplněný dalšími informacemi. Nejmodernější technologie také umožňují publikovat všechny kartografické produkty v prostředí webových aplikací (např. Mapy AČR).

Kartografka při zpracování Vojenské automapy České republiky 1 : 250 000 vydané v r. 2008

V oblasti vojenské geografie bylo v r. 2008 vydáno aktualizované Vojenskogeografické vyhodnocení České republiky, které obsahuje textovou část (text, tabulky, obrázky tematických map), vložené přílohy (mapy) a datový nosič DVD s digitálním souborem celého materiálu. Vyhodnocení doplňuje pět tematických map – Vojenskogeografická mapa 1 : 500 000, Vojenskoekonomická mapa 1 : 500 000, Mapa dopravní infrastruktury 1 : 500 000, Mapa vodních zdrojů a jejich možného zamoření 1 : 500 000 a Mapa zdrojů ekologického ohrožení 1 : 500 000.

 

Vojenskogeografické vyhodnocení České republiky

Pro zpracování Rychlé geografické informace se od r. 2008 začalo využívat programové prostředí ArcGIS a program Erdas Imagine. S tímto programovým vybavením bylo možné začít využívat rastrové a vektorové databáze geografických dat z celého světa včetně gazetteerů. Novým podkladem pro výškopis ve fyzickogeografické mapě se stal digitální model terénu SRTM.

V r. 2003 byla v oblasti globálních navigačních družicových systémů (GNSS) ve VGHMÚř zahájena činnost nového pracoviště celorezortního a mezinárodního významu. Toto pracoviště zabezpečuje GNSS informační a sledovací službu AČR (GISS AČR). K jeho základním úkolům patří výkon funkce GPS Main Military Point of Contact, provoz permanentních referenčních stanic GNSS k verifikaci získaných informací a kryptografické zabezpečení vojenských přijímačů GPS, poskytování odborné technické podpory koncovým uživatelům přijímačů GNSS, tvorba výcvikových pomůcek a dokumentace a zabezpečení školení a kurzů v oblasti GNSS v rezortu obrany.

K dalším úkolům GISS AČR patří také sledování technologického vývoje nových družicových navigačních systémů, zejména výstavby ruského navigačního systému GLONASS a evropského systému Galileo a vyhodnocování informací týkajících se vývoje systému GPS.

Další službou, kterou GISS AČR poskytuje v rámci rezortu obrany, je zabezpečení provozu soupravy pro sledování polohy a pohybu osob, techniky a materiálu s lokalizačním modulem GPS Tracker s modemem GSM/GPRS (Global System for Mobile Communication / General Packet Radio Service). Touto soupravou, která umožňuje on-line i off-line sledování polohy sledovaného objektu v neutajovaném režimu v prostorech pokrytých signálem GPS a mobilním systémem GSM, mj. zajišťuje konání armádních sportovních vícebojů Winter a Summer Survival, kurzů Survival Evasion Resistence Extraction stupně C (S.E.R.E. C). Lokalizační jednotky z této soupravy jsou také poskytovány ostatním složkám rezortu obrany pro zabezpečení výcviku vojsk a nácviku rutinních činností na úrovni základních taktických jednotek, zabezpečení přesunu kolon vojsk apod.

Jedním z úkolů GISS AČR je testování přijímačů GNSS zaváděných do armády (na snímku záběr z testování přesnosti přijímačů DAGR v zalesněném prostoru)

Ukázka využití monitorovacího systému při výcviku vojsk (vlevo dole lokalizační jednotka GL200)

 

V oblasti zásobování geografickými produkty byl v r. 2005 v areálu VGHMÚř v Dobrušce zřízen nový centrální sklad geografických produktů rezortu obrany. K jeho vybudování vedla nutnost opustit do té doby používané skladové prostory v Praze a v dalších posádkách a koncentrovat hlavní tiskové kapacity do Dobrušky. Současně byla provedena řada zásadních změn v oblasti systému zásobování geografickými produkty. K tomu byla vydána nařízení náčelníka GŠ AČR za účelem zabezpečení obměny zásob a stanovení standardizovaných geografických produktů ve WGS84 zaváděných do užívání k 1. 1. 2006.

Byl ukončen provoz dlouhá léta používaného Komplexního systému zásobování, ve VGHMÚř byla k 1. 1. 2008 zřízena funkce „majetkový manažer MU 4.1 – geografické produkty pro položky JKM 7640 až 7644“, evidence převážné většiny geografických produktů byla převedena do Informačního systému logistiky a poskytování těchto produktů bylo realizováno již na základě nových zásad a předpisů logistiky.

V letech 2003–2007 byla provedena rekonstrukce výdejny map v Olomouci (výdejna zrušena v r. 2010) a zahájena rekonstrukce prostorů VGHMÚř umístěných v budově bývalého VZÚ v Praze za účelem zřízení nové výdejny a přestěhování dosavadní výdejny z objektu MO v Praze na Valech (2007; výdejna zrušena v r. 2010). V souvislosti s vybudováním nového centrálního skladu byla v prosinci 2006 ukončena činnost skladu v Praze-Ruzyni. V r. 2007 služba přestala provozovat sklad nedotknutelných zásob geografických produktů ve Vyškově.

Průběžně probíhala vzájemná výměna geografických produktů se zahraničními partnery. Jednalo se zejména o zabezpečení podkladů pro přípravu jednotek na zahraniční cvičení. V r. 2006 byla zahájena distribuce vybraných geografických produktů mimorezortním orgánům obrany státu za účelem zpracování krizových plánů, plánů obrany, provádění přípravy a výcviku s využitím geografických produktů apod.

Centrální sklad geografických produktů v Dobrušce

K zásadní změně v organizaci polygrafického zabezpečení v rezortu obrany došlo v r. 2008, kdy byla zrušena AVIS. Dne 1. 10. 2008 od ní služba převzala celorezortní působnost za polygrafické zabezpečení včetně provozu tiskárny v objektu bývalého VZÚ v Praze.

V organizační struktuře VGHMÚř tak bylo vytvořeno centrální polygrafické pracoviště rezortu obrany, čímž se působnost služby v oblasti kartografické polygrafie rozšířila o tzv. merkantilní tiskoviny (tisk periodik, věstníků MO, vojenských publikací, předpisů, pomůcek, propagačních materiálů, vojenských skladových tiskopisů, terčového a dalšího materiálu) a výrobu razidel pro celý rezort.

V rámci polygrafického zabezpečení rezortu MO služba plní další úkoly v oblastech zpracování grafických návrhů, sazby a lomu textu, tisku malých nákladů technologií digitálního tisku, laminování, velkoplošného tisku, výroby paspart, tisku diplomů, pamětních listů a drobných ručních knihařských prací.

Kromě tisku pro rezort obrany byl průběžně plněn závazek služby v oblasti tisku pro zahraniční žadatele. Ten byl orientován zejména na polygrafickou podporu činnosti geografického pracoviště v Kosovu pro zabezpečení mise KFOR (Kosovo Force) a zabezpečení mise ISAF (International Security Assistance Force) v Afghánistánu.

Oblast přímé geografické podpory strategického stupně velení přešla po vzniku VGHMÚř kompletně do jeho působnosti a byla zabezpečována zejména k tomu předurčeným pracovištěm úřadu dislokovaným v budově Generálního štábu v Praze. Zařízení služby na strategickém stupni velení poskytují geografickou podporu běžného života MO a AČR, ale také v rámci velitelsko-štábních i vojskových vnitrostátních i zahraničních cvičení, a to prostřednictvím přímé účasti svých specialistů, přípravou různorodých podkladů a dat (včetně družicových) z území ČR i ze zahraničí. Jedná se především o brífinkové mapy, vojenskogeografické vyhodnocení zájmové oblasti, podkladové mapy do prezentací a geografické charakteristiky prostoru operace a vlivu prostředí na činnost vojsk. S rozvojem síťových aplikací a webových služeb se nedílnou součástí zabezpečení cvičení stalo i zobrazení cvičných dat v těchto aplikacích.

Z dalších akcí, při kterých služba poskytovala geografickou podporu, zmiňme např. přípravu geografických materiálů pro zajištění působení bezpečnostních složek při konání Letních olympijských her v Řecku a Mistrovství světa v ledním hokeji 2004 v Praze a Ostravě, zpracování profilů terénu či analýz viditelnosti pro potřeby zamýšleného umístění radaru USA na území ČR v r. 2007.

Orgány služby na operačním a taktickém stupni se v rámci geografické podpory podílely na příprav ě a zabezpečení celé řady cvičení: ALLIED ACTION 2003 a COMBINED HARVEST 2004, HORIZONT 2005, BOLESLAVSKÁ HRADBA 2006, STRONG CAMPAIGNER 2006 a BOLESLAVSKÁ HRADBA 2007, ELITE 2004 a 2005 (Německo), TRIAL SPARTAN HAMMER 2006 (Řecko), TRIAL QUEST 2007 (Norsko) apod.

Příslušníci centra geografického zabezpečení Olomouc na cvičení STRONG CAMPAIGNER 2006

Plastický stůl prostoru operace velitele 4. brigádního úkolového uskupení vyrobený v rámci cvičení STRONG CAMPAIGNER 2006

Tím nejcennějším, co mohou geografové nabídnout národním vojenským kontingentům, potažmo koaličním spojencům, je kvalifikovaný personál. Od r. 2003 služba každoročně obsazovala na šest měsíců funkci náčelníka geografické služby velitelství KFOR a pozice na geografickém oddělení velitelství KFOR, které zpočátku působilo v počtu 5–6 osob v mezinárodním složení. S postupným omezováním mise KFOR byl postupně počet geografických pozic u velitelství snížen na dvě, přičemž obě obsazuje GeoSl AČR.

Český vojenský geograf ve funkci geografického důstojníka v misi KFOR v r. 2007

V rámci plnění odborných úkolů v zahraničních operacích příslušníci služby provedli v r. 2007 velkoměřítkové mapování kosovské základny Šajkovac (mise KFOR) a v r. 2008 aktualizaci změn a zaměření základního bodu GPS na základně Film City v Prištině (Kosovo).

Služba také dočasně obsazovala systemizovaná místa u mezinárodních praporů radiační, chemické a biologické ochrany vyčleněných pro potřeby 5. a později 8. rotace NRF (NATO Response Force). Konkrétně šlo o pozici geografa zpravodajské skupiny u 312. praporu radiační, chemické a biologické ochrany. V rámci jejich působení na štábní funkci mezinárodního praporu se zúčastňovali i zahraničních součinnostních cvičení. Jeden příslušník služby působil i v sestavě praporu 5. rotace NRF ve funkci systémového specialisty. V r. 2007 mjr. Ing. Jan Marša, Ph.D., pozdější ředitel VGHMÚř, plnil funkci velitele 1. kontingentu AČR MNF-I (Multinational Force-Iraq) v irácké Basře.

Mjr. Ing. Jan Marša, Ph.D., při nástupu 1. kontingentu AČR MNF-I při příležitosti předání operačního prostoru 2. kontingentu

Pravděpodobným vrcholem aktivit v této oblasti byla účast příslušníků služby v operaci ISAF, kde působili jako součást Provinčního rekonstrukčního týmu ČR (PRT ČR), který v letech 2008–2013 plnil úkoly v afghánské provincii Lógar.

V oblasti mobilních a přemístitelných prostředků byly zkušenosti z budování mobilních prostředků strategického stupně zúročeny při vývoji nové Mobilní soupravy geografického zabezpečení operačního stupně (SOUMOP(O)), tvořené pěti kontejnerovými moduly pro geografickou podporu krizových, humanitárních a bojových operací na území ČR i v zahraničí. Souprava SOUMOP(O) byla zavedena do užívání na podzim r. 2006 a zařazena do struktury centra geografického zabezpečení v Olomouci v r. 2007. V období od března 2008 do února 2013 byla mobilní souprava nasazena v Afghánistánu v rámci mise ISAF na základně Shank v provincii Lógar, kde poskytovala technické a technologické zázemí příslušníkům GeoSl AČR vysílaným k plnění úkolů v rámci Provinčního rekonstrukčního týmu ČR.

Souprava SOUMOP(O) na základně PRT ČR v afghánské provincii Lógar

 

 [Předchozí: Vojenská geografie v období přechodu na standardy NATO (1995-2002). Následující: Vojenská geografie v nejmodernějších dějinách služby (2009-2018)]

 

 

 

 

Nahoru